9. kapitola - Klíček zapalování

Zvonil mi mobil, vytáhl jsem ho z pouzdra a koukám, že volá Martin.

„Co se děje?“

„Jiří, prosím tě, ty jsi automechanik, že jo? “ ozval se Martinův zoufalý hlas.

„No, kdysi jsem dostal na tuto profesi výuční list, ale to už je hodně dávno,“ snažil jsem se Martinovi naznačit, že s řemeslem už nemám dávno nic společného.

„Nemohu nastartovat Superba, prosím tě, přijeď ke mně před dům, musíš mi pomoct, asi něco v elektrice,“ naléhal Martin.

„V elektrice se moc nevyznám, já jsem se vyučil na autobusech a náklaďácích. To bylo ještě za komunistů“

„Jak nevyznáš, vždyť si pamatuji, jak jsme jeli s Hankou Secovou po revoluci v devadesátém roce do Norimberka, tak jsem tě viděl, jak jsi opravil naše auto na dálnici,“ oponoval Martin.

„To si pamatuji, to jsme tenkrát Hanku, která jela poprvé na Západ, již z Litvínova pomalu znejišťovali, že nemá s sebou vyplněné celní prohlášení, jaké bývalo za komunistů. Chudák holka na hranicích v Chebu vyběhla a šla za celníkem prosit o formulář celního prohlášení. Vy jste spadla z Měsíce? Jí ten celník řekl a ona pochopila, že jsme si z ní udělali srandu. Mohli jsme se smíchy potrhat. Jenže tenkrát jsme jeli Wartburgem a jen jsem sešteloval odtrh na kladívkách.“

„Takže tomu rozumíš, elektrika, jako elektrika, mě to jenom nestartuje,“ nenechal se odbít Martin.

Nemělo cenu s Martinem diskutovat o mých profesních schopnostech či neschopnostech, tak jsem radši přijel.

Passat stál jako vždy před domem, klíček zastrčený v zapalování a Martin za volantem měl v očích zoufalství.

„Pusť mě za volant, já se na to podívám,“ vystrnadil jsem Martina z auta a sedl si za volant. Zastrčený klíček ve startování jsem otočil do krajní polohy, ale ono nic, kontrolky se nerozsvítily a ani startér se neotočil. Několikrát jsem ten naučený pohyb zopakoval, ale ani škyt.

„Ty, to bude asi problém někde v pojistkách, kde máš náhradní pojistky?“ Tahal jsem z Martina informace o jeho autě.

„Já nevím, asi v kufru v té krabičce se žárovkami,“ zamyslel se Martin.

Vytáhl jsem klíček ze zapalování, vysoukal jsem se od volantu a přešel jsem dozadu k víku kufru. Chtěl jsem zasunout klíček do zámku kufru, ale najednou jsem měl pocit, že je ten klíček nějaký jiný. Byl nějaký hnědý, jako od tmavého vosku.

Pokračování příběhu si budete moci přečíst v knize Šmoulové z Chanova, kterou si můžete objednat na http://www.shop.smoulovezchanova.cz/